Nadpis, jak jistě víte, je zároveň názvem populární hudební skupiny populárního
Koncert, jehož jsem byla nadšeným divákem a posluchačem, proběhl v kulturním domě Gong v Praze. Vzhledem k tomu, že O. Havelka pochází z Proseka, nejednou vtipně zmínil, že je takřka doma. Skoro "jako doma" nás členové Melody Makers také uvítali! Ve vstupní hale plné přicházejících se z ničehož nic objevil Havelka následovaný některými členy kapely a už to šlo ráz na ráz: zpěvák se jal své role, zpíval a stepoval mezi přicházejícími zmrzlíky, klarinetista se za rozeznívání svého nástroje procházel mezi barem a halou, další muzikanti seděli natěsnění na lavičce či jen tak přešlapovali, ale pořád hráli, Havelka vítal přicházející a občas prohodil nějaký ten vkusný vtípek.
A to byl jen začátek. Po zaznění zvonce jsme se přemístili do sálu, kde jsme byli seznámeni se změnou programu: podle plakátu se měly hrát americké písně z dvacátých a třicátých let v českém překladu. Ondřej Havelka jako mluvčí tělesa nás ovšem informoval o tom, že taková náplň koncertu vlastně nebude. Prý že budou písničky na přání, a to na naše. Pochopitelně jsme byli všichni zkoprnělí a nedůvěřiví, takže si nikdo nic nepřál. Nato kapela reagovala tím, že když si nic nepřejem, tak že mohou zase jít… Ledy se postupně prolomily a přání přicházela a hrálo se, a jak!
Všichni muzikanti se ve vystoupení nějak prezentují, jsou vidět jejich jednotlivé charaktery perfektně vsazené do celé dramaturgie koncertu. Nedá se snad ani mluvit jen tak o koncertu, šlo o opravdovou show v tom nejlepším smyslu slova.
Opravdu nebudu přehánět, když napíšu, že jsem byla skutečně nadšena: zasmála jsem se, hudba byla interpretačně i obsahově perfektní, humor inteligentní a jemný a zážitek z toho celého ve mně bude doznívat ještě hodně dlouho – anebo jej přehluším zážitkem z jejich dalšího představení…
Zdroj: Nováková Radka