Revoar

Schopnost člověka samostatně a zodpovědně rozhodovat a svá rozhodnutí důsledně realizovat v konkrétní činnosti není věcí samozřejmou a vyžaduje mnoho úsilí. Rozhodnost se osobitně výrazně projevuje v složitých nebo důležitých situacích, kdy je konání spjato s rizikem a je třeba volit jednu z několika možných alternativ. Někdy není pro nás problém zvolit ze sta možností tu jedinou správnou, avšak vybrat z pouhých dvou, může znamenat obrovský problém, mnoho bezesných nocí či žaludeční nevolnost. Ne každý z nás je obdařen stejnou schopností umět se správně, rychle a zodpovědně rozhodnout. Zejména v pracovních situacích (managementu, vedoucích funkcích, profesích z oblasti financí atd.) se schopnost vzít na sebe zodpovědnost za rozhodování, konat rychle a v správný čas, nesmírně cení.  Nejen ředitelé velkých korporací dělají důležitá rozhodnutí. V běžném životě je dělá každý a s menší či větší frekvencí dojde v životě člověka k různým tzv. tranzitním situacím, kdy se opravdu člověk rozhoduje v důležité situaci. Jak se tedy rozhodovat správně a neudělat chybu?

1. Základní etapy procesu rozhodování zahrnují informační přípravu. Je dobré si pořídit podstatné informace o každé z alternativ, pro kterou se chceme rozhodnout. Pozor však na přílišné zahlcení. Mnoho informací v nás může vyvolat informační chas, tenzi. Z mnoha informací nebudeme umět vybrat ta podstatná a v rozhodnutí „zamrzneme“ na místě. Je vhodné vybírat údaje relevantní a pro rozhodnutí ta podstatná, a to pro všechny alternativy.
2. Dalším krokem v rozhodování je porovnávání daných alternativ a informací, které jsme o nich získali nebo zjistili. Když však porovnáme dvě různé možnosti, musíme si dát pozor, abychom při porovnání brali v úvahu stejné atributy. Ilustrujme si to na banálním příkladě: když chci koupit křeslo, nemůžu při jednom upřednostnit barvu, při druhém cenu. Musíme zvlášť posuzovat jednotlivá kriteria!
3. V některých situacích je dobré při jednotlivých alternativách porovnat jejich možné zisky a ztráty.
4. Rozhodnutí by se neměla dělat s „horkou hlavou“, i když ne vždy je to možné. Naopak, často jsme nuceni se rozhodovat rychle právě v časovém stresu, nebo v různých naléhavých situacích. Tato rozhodnutí jsou riziková právě z důvodu, že jedinec nemá čas získat potřebné informace, které by mu pomohly správně se rozhodnout.
5. Při rozhodování je třeba zohledňovat zejména prospektivní aspekt, čili co nám naše rozhodnutí a alternativa, pro kterou jsme se rozhodli, přinese do budoucna. Častým jevem, který se vyskytuje při rozhodování a poté, co bylo rozhodnutí učiněno, je to, že vznikají pochybnosti o jeho správnosti. „Kdoví, jestli jsem se rozhod správně. Co kdybych se rozhodnul jinak. Možná jsem mněl přece jen koupit to modré křeslo místo toho zeleného“ apod. Toto zvažování se objevuje vcelku přirozeně a pramení právě ze zodpovědnosti. Člověk, kterému to je jedno si ze svých rozhodnutí nedělá těžkou hlavu, avšak i jeho volby nebývají správné, což je způsobeno právě jeho nezodpovědností a laxním přístupem. Proto starostlivá zodpovědnost, příprava a dostatek informací (někdy i zdravá dávka rizika) nás přivedou ke správné volbě.

Zpracováno podle: M. Nakonečný: Slovník obecné psychologie, Polakovič Michal