
AKTIVNÍ NASLOUCHÁNÍ – od „normálního“ naslouchání se liší tím, že druhým skutečně nasloucháme a podporujeme je, aby se nebáli a mohli vyjádřit vlastní názor. Tónem hlasu, očním kontaktem, postojem těla, gesty, mimikou, přikývnutím vyjadřujeme porozumění. Poté přeformulujeme nejdůležitější myšlenky partnera, abychom se ujistili, zda jsme to, co se nám snažil sdělit, správně pochopili.
POSKYTOVÁNÍ PODPORY a vytváření příznivého psychologického klimatu povzbuzuje k tomu, aby zaměstnanci hovořili otevřeně a bez obav z kritiky. Kdyby lidé nevyjadřovali i svou nespokojenost, neposouvalo by to organizaci vpřed.
SNAHA O KVALITU JAKO OSOBNÍ ZAANGAŽOVANOST členů týmu na kvalitní

AKCEPTACE RŮZNORODOSTI. Mnoho týmů a tedy organizací je úspěšných proto, že jsou otevřené novým nápadům, které se na první pohled mohou zdát nesmyslné, avšak po důkladné analýze a zvážení je firma přijme. To je např. podstata metody brainstormingu. Každý člen týmu přináší s sebou hodnotný balík zručností a schopností, které tým může zužitkovat.
ZPĚTNÁ VAZBA v smyslu otevřené a čestné komunikace, s úmyslem člověka ne ponížit či zkritizovat, nýbrž zefektivnit pracovní proces a vztahy na pracovišti. V týmu je třeba vědět, kdo je za co zodpovědný. Taktéž se nevyplácí dělat všechno sám, což je znak některých nedůvěřivých nadřízených. Ti si toho na sebe naberou mnoho a zavalí se prací, místo toho, aby ji účelně rozložili na celý tým.
VELIKOST TÝMU. Čím je skupina větší, tím větší je také pravděpodobnost nezdaru, resp. problémů v týmu a dosažení výkonu. V příliš velkém týmu se jednotlivec ztrácí a hůř se participuje na dění týmu. Je složitější cítit se plnohodnotným členem a zůstat zaangažován. Můžou se vytvářet podskupinky, které se uzavřou a začnou mezi sebou vzájemně soupeřit a tým se rozpadá.

Zdroj: A. Bednařík a kol.: Čítanka pre neziskové organizácie, Polakovič Michal